Zápas s Oilers. Po velmi slibném začátku se dal očekávat další úspěch, Edmonton totiž nepatří k týmům kalibru Chicaga nebo San Jose. Jak už to ale ve sportu bývá, stal se přesný opak. Nikdo nemohl říct, že Laviny byly horším týmem, v zápase ale neměly potřebné štěstí na detaily (odrazy, bloky, teče...). Navíc s postupem času se zdálo, že Avs docházejí i síly. Výsledkem byla skoro až potupná prohra 0:4 na vlastním ledě, realita byla však poněkud jiná.

Po zápase se konal tradiční hon na fotky a podpisy, což bylo vzhledem k výsledku těžší než v předchozích duelech. Hráči Avs byli často bez nálady, většina z nich se ale i přesto zachovala profesionálně, když jsme je o podpis či fotku poprosili. Kromě nich se nám podařilo "ukořistit" podpisy hráčů Edmontonu, kteří měli pochopitelně lepší náladu. Mezi největší ryby se řadí jedničky draftu Taylor Hall a Ryan Nugent-Hopkins nebo Jordan Eberle.

Pro českého fanouška ale největší překvapení na závěr. Spousta z vás totiž po Olympiádě v Londýně zná jméno Davida Svobody, který vyhrál zlato v moderním pětiboji. Během "lovu hráčů" kolem nás prošel muž, jako kdyby mu z oka vypadl. Nezkusil sem tedy nic jiné než nenápadně zakřičet - "David?". A odpověď? - "Ježiši ahoj, ty tady taky čekáš na Hejdu?"

Konverzace byla na světě a mě bylo jasné, že jsem se poprvé v životě potkal se zlatým medailistou z Letních Olympijských her. Popovídali jsme si, oba si vyslechli příběh toho druhého, jak se přesně do Denveru dostal, vyfotili se a "bylo po všem". Minimálně ti, kteří ale viděli na živo jeho olympijský závod musí chápat, jak silný zážitek to pro mě byl.

- Matěj